Česky English

Horní menu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Mělnické Vtelno

Mělnické Vtelno

Nejstarší

 Jak dokládají archeologické nálezy, okolí Mělnického Vtelna bylo pro svou příznivou polohu, úrodnou půdu a dostupné zdroje vody obydleno od starší doby kamenné (5000 před n.l.).
Počínaje nejstarší, tzv. volutovou kulturou mladší doby kamenné lze též sledovat opakované osídlení libeňského návrší. Četné zdejší nálezy pocházejí i z navazujících období vypíchané keramiky (cca 2000 před n.l.) a nordické kultury (1700 před n.l.).

V roce 1937 bylo v býv. Bubníkově cihelně ve Vysoké Libni objeveno 9 jam s bohatým inventářem knovízské kultury (doba bronzová, cca 600 před n.l.).

Doba železná je ve vtelensko-libeňském prostoru zastoupena nálezy kultur bylanské až laténské, jejímiž nositeli byli Keltové (kolem počátku letopočtu). Z konce 2. století pocházejí nálezy římských mincí a zbytku římského meče nalezených r. 1945 poblíž libeňského dvora. Pro rozvoj oblasti měla v té době velký význam blízkost žitavské obchodní stezky, která pod Vrátenskou horou vycházela z pohraničního pralesa a pokračovala k labským brodům na jihu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po příchodu Slovanů probíhalo v blízkosti Vtelna rozhraní mezi srbským a chorvatským osídlením. Později se jeho okolí stalo součástí kmenového území Pšovanů.

V pozdní době hradištní (7. stol. n.l.) je archeologicky doloženo sídliště na místě Vysoké Libně. To bylo pravděpodobně vypleněno franckým vojskem, které v r. 805 pod vedením syna Karla Velikého marně obléhalo nedaleké hradiště Cannburg (dnešní Kanina-Hradsko) a podle svědectví franckých análů zpustošilo celou okolní krajinu.

V 9. století je již zmiňováno Vtelno jako jedno z míst na pšovském území.

Středověk až 19. století

Podle soupisu Tomáše Pešiny z Čechorodu patřila ves Vtelen kolem r. 1200 Panenskému klášteru sv. Jiří na Hradě Pražském. V r. 1260 je pak Vtelno jmenováno v popisu Pšovské župy.
Roku 1285 jej držel Zdislav ze Zvířetic (nejmladší syn známého Havla z Lemberka a jeho manželky, sv. Zdislavy), po něm jeho synové Heřman a Markvart (kolem r. 1320) a dále Markvartovi potomci Hašek (kolem r. 1364), Vilém (kolem r. 1383) a Markvart ze Vtelna (kolem r. 1410).

Vtelenská tvrz stála přibližně na místě dnešních domů čp. 6, 9, 8, 7 a 78 a patřil k ní poplužní dvůr na místě čp. 10. Vtelenský zemanský statek tvořila část Vtelna a další majetky v okolí.
Další část Vtelna patřila dílem k roudnickému biskupství, dílem jako majetek královské komory k mělnickému hradu (odtud označení Mělnické Vtelno). Tato část byla často zastavována, např. před r. 1520 ji držel Václav Hrzáň z Harasova, jehož syn později koupil libeňské panství.
erb-vtel.gif(16 kb).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z nepřehledné situace patnáctého století vychází jako držitel vtelenské tvrze a statku vladycká rodina pánů Vtelenských ze Vtelna (jejich erb viz rámeček), potomci Víta ze Vtelna z r. 1440.

Jako první je znám Albrecht Vtelenský (kolem r. 1510). Albrechtův syn Jan směnil v r. 1551 dvůr v Borči za ves Vojetín a vnuk Albert se do vtelenské historie zapsal mj. tím, že vybavil vtelenský kostel zvony. Jeho syn Mikuláš Vtelenský, který byl mj. výběrčím posudného v Boleslavském kraji, zemřel ve věku 60 let dne 11. května 1612 a má, stejně jako jeho manželka Dorota roz. Smolíková ze Slávic, náhrobek v kostele sv. Archanděla Michaela ve Vtelně.

Mikulášův syn Jan Vtelenský se spolu se svými bratranci Jiřím Vtelenským na Chvalách a Karlem Vtelenským na Hluboši zúčastnil stavovského povstání v r. 1618. Po porážce na Bílé Hoře byli odsouzeni ke konfiskaci majetku a zemřeli v exilu v Pirně u Drážďan.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Konfiskát, tj. Vtelno s tvrzí, statkem a dvěma poplužními dvory a vsi Čečelice, Boreč a Vojetín získal v r. 1623 Martin Giessen z Kobachu, v roce 1630 koupil vtelenské panství Jindřich Volf Berka z Dubé. V roce 1694 byl vtelenský statek prodán v dražbě a novým majitelem se stal hr. Heřman Jakub Černín z Chudenic. Ten Vtelno připojil ke svému mělnickému panství, které koupil od císaře Leopolda I. v r. 1687, a tak skončilo rozdělení Mělnického Vtelna na jinopanské části.

Do té doby se rozdělení Vtelna projevovalo mj. tím, že jeho vladycká část byla součástí boleslavského kraje, zatímco mělnická část patřila do kraje litoměřického.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Za panství Černínů došlo k přenesení vtelenské farnosti do Chorušic a k barokní přestavbě kostela. Sňatkem Heřmanovy vnučky Marie Ludmily Černínové s Augustem Antonínem knížetem z Lobkowicz přešlo mělnické panství včetně Mělnického Vtelna do vlastnictví lobkovického rodu.

V té době byl vyhlášen toleranční patent a na mělnickém panství vzniklo několik evangelických sborů. Jedním z nich byl sbor v Mělnickém Vtelně, který za svého prvního duchovního pastýře zvolil Samuele Orosze de Fejer Berezika z maďarské zemanské rodiny. Ihned po příchodu do Vtelna byl Orosz i s dvěma předáky vtelenského sboru, Janem Vaňkem a Václavem Štamfestem, povolán na mělnický zámek, kde jim Lobkowicz oznámil, že na svém panství žádného nekatolického duchovního nebude trpět a že bude potrestán každý, kdo by mu jen poskytl nocleh. Teprve po intervenci vtelenských u císaře Josefa II byla činnost sboru ve Vtelně povolena a v roce 1787 za vojenské asistence mladoboleslavského hejtmana zahájeny bohoslužby v nově vybudovaném evangelickém kostele.

Dalšími majiteli Vtelna (resp. vtelenského dvora) až do pozemkové reformy v r. 1924 byli tito

  • Antonín Isidor Lobkowicz (1773-1819)
  • August Longin Lobkowicz (1797-1842)
  • Jiří Kristián František Lobkowicz (1833-1908),
    zemský maršálek
  • Bedřich Lobkowicz (1881-1923), JUDr.
  • Jiří Kristián Lobkowicz (1907-1932)