Turistické zajímavosti v blízkém okolí

Mělnické Vtelno leží v mírně zvlněné zemědělské krajině. Samotné Vtelno se rozkládá v mělkém údolí mezi vyvýšeninou Chloumek (293 m n.m.) a plošinou Jizerské tabule zdvíhající se k severu . Vysoká Libeň leží na libeňském návrší (299 m n.m.) a radouňský terén se svažuje k Řepínskému dolu. Severní obzor je tvořen siluetou Bezdězu, Sedla a Vrátenské hory.
V nejbližším okolí je zalesněn pouze Chloumek a pásy podél Řepínského a Zamašského dolu. Nejbližšími rozlehlejšími lesními celky jsou lesy řepínské, zasahující do libeňského katastru, a lesy košátecké.
Z bývalých několika vtelenských rybníků se dochoval jen malý rybníček na úpatí Chloumku. Ve Vysoké Libni jsou tři rybníky. Největší z nich je obecní, který je v současnosti upraven na koupaliště.
Libeňsko-vtelenská oblast je součástí křídového útvaru a prochází jí rozhraní vodonosného (výše položené) a propustného (níže položené) pásma. Jsou zde umístěny studny kladensko-mělnického vodovodu.

Byšice 

• hraničí s Vysokou Libní na západě
• Leží na mělnicko-boleslavské silnici stejně jako Vysoká Libeň a Mělnické Vtelno. V prostoru mezi Byšicemi a V. Libní (6 km) bývala ves Herbartice, zaniklá již před třicetiletou válkou. Jejím pozůstatkem byla do nedávna hájovna Harbasko.
• V Byšicích sídlí Vitana.

Řepín 

• hraničí s Vysokou Libní a Radouní na severu.
• Ještě v 50. letech byl spojen s Libní i Radouní sjízdnými cestami. Dnešní zámek s parkem stojí na místě hradu německých rytířů z 13. století. V době braniborské okupace Čech tu pobýval markrabí Otto Braniborský. Dnes je v zámku Domov důchodců.
• Řepín byl od pradávna centrem panství zahrnujícího i V. Libeň a Radouň. Koncem 2. svět. války byly řepínské lesy základnou partyzánské brigády "Národní mstitel".

Zahájí a Chorušice 

• hraničí s Radouní a Vtelnem na severozápadě.
• Chorušice leží na silnici ze Vtelna do Mšena (4.5 km). Do Chorušic bylo r. 1716 přeneseno sídlo vtelenské farnosti. V Zahájí, ležícím na konci řepínského dolu, je pomník padlých partyzánů.

Zamachy 

• hraničí na severu se Vtelnem,
• se kterým jsou spojeny silnicí (4 km). Třebaže nyní leží v okrese Mladá Boleslav, v minulosti tvořily, stejně jako Chorušice a Choroušky, se Vtelnem jeden celek, ať již v markvartickém období nebo později v rámci mělnického panství. Dnes jsou Zamachy součástí Velkých Všelis.

Velké Všelisy a Nemyslovice 

• hraničí se Vtelnem na severovýchodě.
• Jsou od něj odděleny Zamašským dolem, který ústí do Košáteckého údolí.¨

Bezno 

• sice se Vtelnem nehraničí, ale je nejbližší sousední obcí (7.5 km) podél mělnicko-boleslavské silnice směrem na Mladou Boleslav.
• Bezno je dominantou okolí s barokním zámkem z r. 1743 a kostelem z r. 1750.

Sušno 

• sousedí se Vtelnem na východě.
• Leží v Košáteckém údolí při staré cestě ze Vtelna přes Zdětín do Benátek n/Jiz.

Kropáčova Vrutice 

• hraničí se Vtelnem na jihovýchodě
• a je s ním spojeno silnicí. Nádraží "Kropáčova Vrutice" ve Střížovicích je nejbližší železniční zastávkou (přes 4 km po silnici, stará přímá cesta byla zrušena). Místní cukrovar již před lety ukončil činnost.

Krpy a Střížovice 

• hraničí na jihu s Vysokou Libní a Vtelnem.
• Krpy jsou s V. Libní spojeny silnicí a se Vtelnem starou cestou přes Chloumek. Obě vesnice leží na protilehlých svazích Košáteckého údolí. V Krpech je starobylý kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kdysi farní, v 16. stol. českobratrský, od r. 1650 filiální k Řepínu.
• Poblíž Krp, pod Žákovem západně od dvora, se nachází dosud patrný keltský rondel o průměru asi 60 m (podrobněji viz zde).

Košátky 

• leží na jihozápad od Vysoké Libně, obě obce bývaly spojeny alejí. V Košátkách je železniční zastávka. Zdejší zámek byl za 2. svět. války střediskem SA, odkud bylo organizováno usazování besarabských Němců v zabraných hospodářstvích v okolí vč. Vysoké Libně, Radouně a Mělnického Vtelna.