Turistické zajímavosti ve vzdálenějším okolí

Mělnické Vtelno leží uprostřed oblasti vymezené městy Mělník, Mšeno, Bělá p. Bezdězem, Mladá Boleslav, Benátky n. Jizerou, Brandýs n. L. - Stará Boleslav a Neratovice.
Dominantou celé této oblasti je Bezděz (638 m n.m.) se známým hradem z 2. pol. 13. stol., ležící 20 km severně od Vtelna. Lesy obklopující Bezděz (Valdštejnské a Břehyňské polesí) jsou zbytkem původního pohraničního hvozdu.
Nedaleké Doksy jsou známé Máchovým jezerem.

Blíže Vtelnu (15 km) leží Vrátenská hora (508 m n.n.) s novou rozhlednou (1999). Na úpatí Vrátenské hory poblíž dnešních Libovic stával v době vzniku českého státu hrad Kamenec, střežící vrátenskou cestu, část žitavské obchodní stezky. Kamenec zanikl již v době Kosmově, kdy jeho roli převzal hrad v Mladé Boleslavi. Dal však jméno celému kraji až do 13. stol., kdy Kamenecko bylo jednou z 52 českých žup.

Kokořínské údolí (10 km západně, výběžky napojeného Řepínského dolu ale dosahují až k Radouni a Mělnickému Vtelnu), tvoří osu romantického Kokořínska. Na skalách nad údolím je situován nejen dobře známý hrad Kokořín (12 km od Vtelna), ale také staroslovanské hradiště v Hradsku u Kaniny. Jde o Canburg franckých análů, neúspěšně dobývaný r. 805 synem Karla Velikého, tedy o jedno z prvních historicky doložených sídel na území ČR.
Na konci kokořínského údolí, u pramenů říčky Pšovky, stojí hrad Houska, založený kolem r. 1300 Hynkem z Dubé. V letech 1502 - 1594 na Housce sídlili Hrzáňové z Harasova, pozdější držitelé Vysoké Libně. V kokořínském údolí, nad hrází harasovské tůně, se nacházejí také zbytky tvrze Harasov (v pověstech též zvané "Krvomlýn"), odkud rod Hrzáňů pocházel.

Městečko Mšeno (14 km severozáp. od Vtelna) je centrem rekreační zony a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Má asi 1500 obyvatel a je sídlem institucí a služeb pro severovýchodní část mělnického okresu.
Mšeno vzniklo před r. 1080 a městská práva získalo r. 1367. Jeho dominantou je katolický kostel sv. Martina. Druhý mšenský kostel, sv. Jana, býval do r. 1621 užíván nekatolíky a r. 1784 byl zrušen. Na náměstí stojí novogotická radnice (1867) s muzeem a barokní sousoší P. Marie z počátku 18. stol. Přírodní raritou jsou blízké mšenské a jestřebické Pokličky.

Okresní Město Mělník (20 km západně) leží na soutoku Labe s Vltavou jeho silueta, spolu s Řípem, dominuje celému střednímu Polabí. Původně Pšov, středisko kmene Pšovanů, později věnné město českých královen. Mělník je tradičním centrem českého vinařství.
Pamětihodnosti: renezanční zámek Lobkowiczů s muzeem a vyhlídkovou restaurací, gotický kostel sv. Petra a Pavla s kostnicí, barokní kostel sv. Ludmily (1683) s dřevěnou zvonicí, býv. kapucínský klášter, Pražská brána z r. 1500, náměstí s radnicí z počátku 14. stol. V podzemí centra je síť katakomb. Technickou památkou je most přes Labe z r. 1938.

Okresní Město Mladá Boleslav (19 km severových.) je průmyslovým střediskem (Škodovka). V 10. století hraniční přemyslovský hrad na ostrohu nad Jizerou. Město od r. 1334, od r. 1600 královské. V 16. stol. jedno z center Jednoty bratrské.
Pamětihodnosti:     zbytky gotického opevnění z 14. stol., zámek na místě dřívějšího hradu, barokizovaný kostel Nanebevzetí P. Marie ze zač. 15. stol., stará radnice z pol. 16. stol., býv. Bratrský sbor (dnes výstavní síň) z r. 1549, kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 a minoritní klášter z konce 17. stol., později piaristická kolej - předchůdce mladoboleslavského gymnasia.

Benátky nad Jizerou (13 km jihových.) vznikly r. 1944 sloučením obcí Staré a Nové Benátky a Obodř. Obodř je doložena od r. 1052, Nové Benátky - město a klášter - byly založeny r. 1349 Janem z Dražic. V 16. stol. zde byl významný sbor Jednoty Bratrské vedený Janem Augustou (bratrský kostel z r. 1590 byl později přestavěn na barokní děkanský chrám). Za Rudolfa II byl zámek propůjčen Tychonovi de Brahe, který zde zřídil astronomickou observatoř. V 18. stol. Benátky proslavili zdejší rodáci, hudebníci František a Jiří Antonín Benda. Působil zde i B. Smetana. Benátky n. Jiz. mají přes 6000 obyv., v minulosti byly okresním městem.
V renezančním, barokně zhodnoceném zámku z 16. stol. je muzeum mj. s exposicí J. Keplera a T. de Brahe.

Jizerní Vtelno a hrad Stránov leží, stejně jako Měln. Vtelno, při mělnicko-boleslavské silnici (12 km východně). Počátky obce a tvrze se datují k r. 1229 (Ctibor ze Vtelna). Za husitských válek (1429) byla vystavěna nová tvrz na místě zámku Stránov, jehož dnešní podoba pochází z let 1890-95.
Pozn.: další obec jménem Vtelno je v současnosti předměstím Mostu.

V Liblicích (10 km jihozáp.) je barokní zámek, postavený v letech 1699-1706 G.B. Alliprendim. cecelice.gif Slouží jako konferenční centrum Akademie věd České republiky. Liblický farní kostel sv. Václava, původně gotický, byl v 18. stol. barokně přestavěn.

Sousední Čečelice upoutají siluetou s kostelem sv. Havla. Kostel je původně románský ze začátku 13. stol. Z té doby se zachovala věž s galerií a cimbuřím a presbyterář. Ostatní části kostela byly po r. 1700 barokně rekonstruovány.

Přívory a Všetaty (14 km jihozáp.) leží v údolí Košáteckého potoka, které protíná polabský hřbet. Prochází tudy železniční trati Praha - Mladá Boleslav - Turnov a Ústí n.L. - Mělník - Lysá n.L., které se kříží na všetatském nádraží. Strategická poloha Přívor jako brány z Polabí do vtelensko-mšenské oblasti byla známá již v prehistorickém období: asi v 8. stol. vzniklo na ostrohu nad Přívorami slovanské hradiště. Dle Hájkovy (nepříliž věrohodné) kroniky zdejší vladyka Beš založil r. 757 pšovský hrad.